Příslušníci katedry řízení zdrojů jsou zapojeni do projektů rozvoje organizace, projektů specifického výzkumu, a také jsou zapojeni do výzkumných projektů NATO.

Aktuálně je katedra zapojena do řešení jednoho vlastního dlouhodobého záměru rozvoje organizace. Tento záměr rozvoje organizace Aplikovaná ekonomie v resortu obrany /AERO/ je plánován na roky 2016-2020. V rámci rozvíjení spolupráce mezi katedrami FVL v oblasti vědy a výzkumu se příslušníci katedry podílí na řešení dalších dlouhodobých záměrů organizace, jejichž garance přísluší jiným katedrám (např. Pokročilý automatizovaný systém velení a řízení II /PASVŘ II/).

Charakteristika záměru rozvoje organizace Aplikovaná ekonomie v resortu obrany

Záměr rozvoje organizace se zaměřuje na získání nových poznatků z oblasti řízení zdrojů ve specifickém prostředí zajišťování obrany státu. Pozornost je věnována jak úrovni alokování veřejných zdrojů ve prospěch obrany (determinanty poptávky po vojenských výdajích), tak i úrovni alokování zdrojů uvnitř sektoru obrany. Ve druhé zmíněné úrovni je pozornost soustředěna na sledování výkonu a výkonnosti

v podmínkách resort obrany a na provádění ekonomických experimentů za účelem objasňování přístupů a případných odlišností chování pracovníků resortu obrany na různých stupních řízení na pozadí poznatků ekonomické teorie a postupů popsaných pro tržní sektor nebo jiné součásti veřejného sektoru.

V rámci prvního dílčího cíle byly ve spolupráci akademických pracovníků katedry řízení zdrojů, kvantitaivních metod a Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií vymezeny a teoreticky popsány bezpečnostní a ekonomické determinanty vojenských výdajů aliančních zemí a jejich vzájemné vojensko-politické souvislosti a definovány byly možné přístupy k identifikaci chování označené jako tzv. černé pasažérství. Prostřednictvím vybraných statistických metod byla analyzována vazba mezi vybranými ekonomickými determinanty vojenských výdajů a jejich velikostí, alternativně bylo testováno použití jádrové regrese v prostředí vojenských výdajů. Za pomocí mnohorozměrných statistických metod a data miningu byl vytvořen klasifikační model aliančních zemí popisující disparity ve vývoji determinantů vojenských výdajů prokazující výrazné odlišnosti zejména mezi novými členskými zeměmi a tradičními členskými zeměmi aliance.

Druhý z dílčích cílů záměru rozvoje organizace je zaměřen na oblast aplikace prvků experimentální ekonomie v podmínkách resortu obrany ČR. Snahou je identifikovat příčiny nedodržování obecných principů 3E, popř. porušování těchto principů v rezortu obrany a formulovat návrhy vedoucí ke zlepšení zjištěného stavu. V prvním roce řešení záměru se řešitelský kolektiv soustředil na dvě oblasti. První z nich bylo zjištění a porovnání přístupu vojáků z povolání – studentů Fakulty vojenského leadershipu k dodržování smluvních a zákonných daňových povinností s porovnání s přístupy širší civilní populace ve stejných situacích. K tomuto čelu byla provedena série experimentů ve spolupráci s partnerským pracovištěm Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Druhou z oblastí, na kterou se pozornost řešitelského týmu soustředila, byla oblast údržby a obměny dlouhodobého majetku – osobních vozidel u útvarů a zařízení Pozemních sil. Analyzovány byly bariéry a možnosti uplatňování zásady hospodárnosti při rozhodování o další údržbě a servisu používaných vozidel vs. pořízení vozidel nových.

V rámci třetího dílčího cíle je analyzován stav měření výkonu a výkonnosti v rezortu obrany a jeho vybraných součásti. Nejprve byla provedena analýza aktuálního stavu finančního výkaznictví výkonů, resp. výnosů a vstupů spotřebovaných k jejich dosažení (tj. nákladů) v oblasti státní správy z pohledu teorie a praktického srovnání v rámci české státní správy. Poté se již naše pozornost zaměřila na monitorování a hodnocení výkonnosti v rezortu obrany. Vzhledem k tomu, že se hodnocení výkonu a výkonnosti v rezortu (částečně i vzhledem k odlišnému zaměření činnosti jeho jednotlivých složek) neprovádí jednotně a systematicky, zaměřila se dále analýza na vybrané nákladové středisko, u kterého probíhá současně pilotní projekt implementace controllingu. Zde byla analyzována struktura nákladového střediska z pohledu jeho činností, míst vzniku spotřeby a evidence nákladů, byly identifikovány druhy realizovaných výstupů a popsány vzájemné vazby mezi prvky (dílčími centry) nákladového střediska. Současně byly identifikovány jednotlivé druhy nákladů, které je možno na dílčí centra přímo přiřadit a náklady, které jsou společně pro více z nich a je tak třeba zvolit vhodnou základnu pro odpovídající kalkulace nákladů.

Charakteristika podílu na dílčím úkolu Dlouhodobém záměru rozvoje organizace Pokročilý automatizovaný systém velení a řízení II /PASVŘ II/ K-110

Hlavním cílem dílčího úkolu č 6 DZRO PASVŘ II je identifikovat a analyzovat faktory ovlivňující budoucí operačně-strategické a politické prostředí se zaměřením na pragmatické aspekty vysoce automatizovaných systémů
v sociálně-ekonomickém kontextu budoucích vojenských operací.

Dílčího cíle dílčího úkolu:

• Identifikovat a analyzovat determinanty působící na rozvoj a zavádění robotických systémů
  do ozbrojených sil;
• Identifikovat obecné užitky a náklady zavádění robotických systémů do ozbrojených sil;
• Provést finanční a ekonomickou analýzu zavádění robotických systémů do ozbrojených sil
  bez i s přihlédnutím k celoživotnímu cyklu systému.

V rámci prvního cíle budou vymezeny faktory a činitelé, které ovlivňují dynamiku a rozsah zavádění robotických prostředku do ozbrojených sil. Bude provedena globální mnohorozměrná analýza determinant rozvoje vojenské robotiky umožňující klasifikovat země do skupin na základě vymezených faktorů a činitelů ovlivňujících rozvoj vojenské robotiky a tím určit pravděpodobnou dynamiku a rozsah implementace vojenských robotů do ozbrojených sil u těchto zemí. Výsledky klasifikací budou konfrontovány s odhadnutými predikcemi s cílem identifikovat reálné možnosti rozvoje vojenské robotiky u vybraných zemí.

V rámci druhého cíle budou identifikovány náklady a užitky spojené s možným zavedením robotických systémů
do ozbrojených sil. Vymezení těchto nákladů a užitků bude provedeno jednak v souladu se zavedenou typologií cost-benefit analýzy (Musgrave, 1991), jednak z typologie vymezující náklady a užitky v základních významových rovinách spojených s využíváním robotických systémů v ozbrojených silách tedy z roviny operačně-taktické /vojenské/, ekonomické a etické.

V rámci třetího cíle bude prostřednictvím finanční a ekonomické analýzy posouzena míra návratnosti investic
do robotických systémů v podmínkách ozbrojených sil.

Specifický výzkum na katedře řízení zdrojů

V současné době příslušníci katedry získali a řeší následující projekty specifického výzkumu na Fakultě vojenského leadershipu:

• Metodologie vědy (filosofický aspekt);
• Financování a ekonomické řízení při zajišťování bezpečnosti a obrany;

V minulých letech byly na katedře řešeny a obhájeny následující projekty specifického výzkumu:

• Místo a úloha vojenských misí v ekonomické politice státu;
• Akruální rozpočetnictví a účetnictví v rezortu Ministerstva obrany České republiky;
• Bezpečnostní a ekonomické prostředí a jeho vliv na krácení vojenských výdajů jako jeden z nových jevů
  v ekonomice obrany;
• Vliv ozbrojených konfliktů na produkční schopnosti a strukturu obranné průmyslové základny vybraných zemí;
• Systém sociálního zabezpečení jako nástroj motivace a stabilizace zaměstnanců Ministerstva obrany České republiky.

Výběr z aktuálních problémů řešených příslušníky katedry řízení zdrojů

Mezi aktuální problematiku řešenou příslušníky katedry patří:

• hodnocení nákladů a přínosů mezinárodního sdílení zbrojních projektů,
• analýza determinant vojenských výdajů,
• odměňování pracovníků resortu MO,
• právní aspekty obrany a bezpečnosti,
• implementace controllingu pro potřeby AČR,
• cost-benefit analýza vojenského výcviku,
• ekonomické aspekty vojenské robotiky,
• ekonomické a právní aspekty kybernetického prostoru a konfliktu,
• ekonomické a právní aspekty ozbrojeného konfliktu,
• ekonomická diplomacie,
• hodnocení výkonnosti ve veřejném sektoru.

Zahraniční spolupráce a podíl na zahraničních projektech vědy a výzkumu

Katedra rozvíjí spolupráci se zahraničními partnery. Mezi hlavní partnery v oblasti vědy a výzkumu patří následující instituce z následujících zemí:

• Akademie vojenského umění ve Varšavě (Polsko),
• Univerzita veřejné správy v Budapešti (Maďarsko),
• Regionální institut pro řízení obranných zdrojů v Brašově (Rumunsko),
• Tereziánská vojenská akademie ve Wiener Neustadt (Rakousko),
• Akademie Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši (Slovensko).

Dále se příslušníci katedry řázení zdrojů podílí na činnosti vědecko-výzkumných organizací v rámci NATO. 
Níže jsou uvedeny aktuální nebo řešené projekty:

• NATO Defense Education Enhancement Programme – Armenia;
• Future Defence Budget Constraints: Challenges and Opportunities – SAS 113;
• Comparative Analysis of National Acquisition Processes – SAS 125;
• Measuring the effectiveness and efficiency of S&T activities SAS-ET-CW;
• Cost/Benefit Analysis of Military Training SAS-095.